Fotografie není jen o tom, co fotíme, ale také o tom, jak to fotíme. A jedním z nejdůležitějších nástrojů každého fotografa je objektiv. Různé objektivy poskytují různé možnosti pro zachycení scény, a jejich volba má významný vliv na výsledný snímek. V tomto článku se podíváme na to, jak ohnisková vzdálenost objektivu ovlivňuje hloubku ostrosti a co to znamená pro vaše fotografie. Také se zaměříme na stabilizaci obrazu a jak vám může pomoci při focení.
Co je ohnisková vzdálenost?
Ohnisková vzdálenost je jedním z klíčových parametrů objektivu a udává se v milimetrech (např. 24 mm, 50 mm, 200 mm). Zjednodušeně řečeno, ohnisková vzdálenost určuje, jak „blízko“ nebo „daleko“ budou objekty na fotografii vypadat.
• Širokoúhlé objektivy (např. 14 mm, 24 mm): Zahrnují více záběru a objekty na snímku vypadají menší a vzdálenější.
• Standardní objektivy (např. 35 mm, 50 mm): Zachytí scénu podobně, jak ji vidí lidské oko, s přirozeným pocitem vzdálenosti a proporcí.
• Teleobjektivy (např. 85 mm, 200 mm, 300 mm): Přiblíží vzdálené objekty a zdají se být větší a bližší.
Jak ohnisková vzdálenost ovlivňuje hloubku ostrosti?
Hloubka ostrosti je oblast na fotografii, která je ostrá. Můžete si ji představit jako zónu před a za objektem, který fotografujete, kde je vše zřetelně zaostřené. Mimo tuto oblast je pozadí (a někdy i popředí) rozmazané. Ohnisková vzdálenost hraje zásadní roli v tom, jak velká nebo malá tato oblast bude.
• Širokoúhlé objektivy (14 mm, 24 mm): Tyto objektivy mají tendenci mít velkou hloubku ostrosti, což znamená, že na snímku bude ostré větší množství scény. To je užitečné například při fotografování krajin, kde chcete, aby bylo všechno od popředí po horizont ostré. I při otevřené cloně (např. f/2.8) bude stále většina snímku zaostřená.
• Teleobjektivy (85 mm, 200 mm): Tyto objektivy mají menší hloubku ostrosti, což znamená, že když fotografujete objekt na kratší vzdálenost, bude ostrý jen úzký pruh scény a zbytek (pozadí i popředí) bude rozmazaný. To je ideální pro portréty, kde chcete, aby obličej vynikal a pozadí bylo jemně rozmazané.
Jak ohnisková vzdálenost spolupracuje s clonou?
Ohnisková vzdálenost spolupracuje s clonou na vytváření hloubky ostrosti. Pokud fotografujete širokoúhlým objektivem (např. 24 mm) a nastavíte clonu na f/2.8, hloubka ostrosti bude stále relativně velká ve srovnání s teleobjektivem (např. 200 mm) při stejném nastavení clony. To znamená, že s teleobjektivem dosáhnete výraznějšího rozmazání pozadí při stejných podmínkách.
• Širokoúhlý objektiv + nízká clona (f/2.8): Pozadí bude trochu rozmazané, ale stále budete mít široký ostrý pruh scény.
• Teleobjektiv + nízká clona (f/2.8): Pozadí bude velmi rozmazané, což pomůže izolovat váš objekt.
Proto u portrétů často uvidíte fotografy používat objektivy s delší ohniskovou vzdáleností (85 mm, 135 mm) a nízkou clonou (f/1.8 nebo f/2.8), aby dosáhli krásného bokeh efektu (rozostřené pozadí).
Stabilizace obrazu: Jak vám pomůže?
Stabilizace obrazu je technologie, která pomáhá minimalizovat rozmazání způsobené chvěním rukou nebo pohybem fotoaparátu. Existují dva hlavní typy stabilizace:
1. Stabilizace v objektivu (Optical Image Stabilization, OIS): Funguje tak, že se ve skutečnosti pohybuje optika objektivu, aby kompenzovala pohyb fotoaparátu. To je běžné u teleobjektivů a zoomových objektivů, kde i malé chvění ruky může vést k rozmazaným snímkům kvůli zvětšenému přiblížení.
2. Stabilizace v těle fotoaparátu (In-Body Image Stabilization, IBIS): V tomto případě se pohybuje samotný snímač fotoaparátu, aby kompenzoval pohyb. Výhodou je, že stabilizace funguje s jakýmkoliv objektivem, který na fotoaparát nasadíte.
Kdy stabilizaci potřebujete?
Stabilizace je zvláště užitečná při fotografování s delšími časy expozice (např. 1/30 s nebo delší) nebo s teleobjektivy, kde je jakýkoliv pohyb více viditelný. Například při fotografování krajiny ve slabém světle, kdy potřebujete delší čas, aby se dostatečně nasvítila scéna, vám stabilizace pomůže udržet snímek ostrý, i když fotíte z ruky.
Praktické rady pro použití objektivů a stabilizace
• Krajinářská fotografie: Použijte širokoúhlý objektiv (např. 24 mm) s vyšší clonou (f/8 – f/16) pro maximální hloubku ostrosti. Stabilizace není tak zásadní, pokud používáte stativ.
• Portréty: Ideální je teleobjektiv (85 mm, 135 mm) s nízkou clonou (f/1.8 – f/2.8) pro krásné rozmazané pozadí. Stabilizace vám pomůže, pokud fotíte z ruky a chcete eliminovat rozmazání při slabém světle.
• Sport a akce: Teleobjektivy (200 mm a více) jsou zde nezbytné pro přiblížení vzdálených objektů. Stabilizace je výhodou, protože při delších ohniskových vzdálenostech je jakýkoli pohyb fotoaparátu více patrný.
• Makro fotografie: Při focení zblízka (např. květiny nebo hmyz) vám stabilizace pomůže udržet snímek ostrý, protože sebemenší pohyb může snímek rozmazat.
Závěr
Ohnisková vzdálenost a hloubka ostrosti jsou dvě strany jedné mince ve světě fotografie. Kratší ohniskové vzdálenosti poskytují větší hloubku ostrosti a širší záběr, zatímco delší ohniskové vzdálenosti přinášejí menší hloubku ostrosti a výraznější přiblížení. Stabilizace obrazu pak pomáhá kompenzovat pohyb fotoaparátu, což je zvláště užitečné při delších časech expozice nebo při použití teleobjektivů.
Pamatujte, že každá situace je jiná, a nejlepší způsob, jak si osvojit práci s objektivy, je experimentovat s různými ohniskovými vzdálenostmi a nastaveními. Věřte, že čím více budete fotit, tím intuitivnější se pro vás tato rozhodnutí stanou.
